Není čas ztrácet čas!

28. září 2013 v 13:04 | LifeIsFight |  Volný čas
Ták jo… pořád hledám něco, nějaký způsob, jak nejlíp využít svůj čas. Den je strašně krátký, 24 hodin je opravdu málo na to, aby člověk stihl udělat všechno, co potřebuje a pak je už skoro nemožné najít si čas na to, aby stihl udělat všechno, co chce. A ještě se pořádně vyspat. To… to nejde!

Ještě na základce, kde jsme končili každý den po jedné hodině, jsem po vyučování vždycky šla domů, sedla k televizi, vyžrala bar a zbytek dne jsem strávila většinou u počítače, u té televize, hraním NHL nebo prostě nějakou jinou gaučingovou aktivitou. Postupně jsem si trochu vymezila čas, kdy zhruba budu sedět u televize, kdy si nachystám věci do školy, kdy zajdu ven a kdy půjdu spát. Neříkám, že to byla nuda. Často se našla nějaká dobrá aktivita. Vlastně skoro každý den. Navečer jsem si zašla třeba na brusle, nebo jsem zajela do Zlína, a když jsem zrovna nechtěla jít ven, aspoň jsem si trochu zaposilovala. Vždycky se našlo něco. Ale kromě toho byl každý den vlastně prázdný (pozor, myslím všední dny!). Tyhle "aktivity" zabírali většinou jenom zlomek dne, zatímco ten zbytek času nebyl vůbec vyplněný. A přitom jsem chtěla a mohla udělat tolik věcí. Říkám si, proč jsem je neudělala?

Chce to změnu


Už kolikrát jsem si řekla, že začnu využívat svůj čas líp, že ho začnu vyplňovat, jak to jenom půjde a ty zbytečné časové úseky úplně, nebo aspoň z většiny vymažu. Kolikrát jsem se do toho dala. A jak dlouho mi to vydrželo? No, tohle asi není ta správná otázka. Ale kdybych na ni vážně měla odpovědět, řekla bych: Nevydrželo. Vůbec. Vlastně jsem ani nezačala. Ale teď si myslím, že je optimální čas na změnu. Opravdovou změnu.

Jsem měsíc na střední v Brně. A ještě na intru. Úplně jiný život. Různé akce, a to od chození po centru až po hudební festivaly. Celkem si žiju. Ale co se týče času, s tím je to těžké. Protože jsem na umělecké škole, strávím tam až neskutečně dlouhou dobu. Většinou končíváme o půl 5, jednou týdně dokonce až ve čtvrt na 6! A protože jsem na intru a mám volné vycházky jenom do sedmi hodin (PROOOČ?!!!!), nestíhám skoro nic. Abych si někdy třeba v 8 vyrazila do města do nějaké útulné hospůdky posedět a pokecat s lidma, nebo abych chodila pravidelně bruslit, to nepřichází v úvahu. Jednou za čas jo, ale opakovaně? Nemůžu… Možná je to dobré v tom, že od těch sedmi mám potom čas na učení. Ale já nejsem zvyklá se učit. Na učení jsem hrozně líný člověk, strašně mě to štve a chci s tím něco udělat. Tak doufám, že to brzo změním. Co mi zbývá, už nejsem na základce.

A co se týče toho zbytkového času? Dojdu ze školy, řekněme tak v 5. Mám dvě hodiny absolutního volna. První týden jsem chodila po městě a poznávala to tam v podstatě celý den. Teď je to tak, že jedu rovnou na intr. Tam hodím batoh na zem, zapnu písničky na mobilu, sednu na postel a půl hodiny čumím z okna (z nejvyššího osamoceného domu v jižní části Brna máme na město celkem fajn výhled, hlavně pak ten západ slunce!!). Pak jdu na večeři, potom se jdu podívat, jestli náhodou není volný jeden počítač, abych se mohla trochu zkontaktovat s civilizací. Tam sedím aspoň půl hodiny, pak dojdu na pokoj a zase jenom zevlím. Večer si nachystám věci do školy, dám si sprchu a skicuju můj oblíbený text "Throw me to the flames, watch me burn!" z jedné písničky od BMTH. A tak před půlnocí usoudím, že bych měla jít spát. Nemohla bych tenhle čas trávit nějak… smysluplněji?

Experiment


Přemýšlela jsem, že si udělám nějaký denní nebo rovnou i týdenní plán. Prostě si sepíšu, co v daný den a v danou hodinu budu dělat. Vymezím si na to čas a pokusím se o to, aby nikde v plánu nezůstal volný prostor. Dá se přece dělat tolik věcí! A ještě když mám tu možnost být v takovém městě, kde je vždycky kam jít a co dělat. Chci se víc věnovat učení, chci dočíst rozečtenou knížku, chci se sejít se známýma, chci se naučit psát všemi deseti, chci prozkoumat kouty Brna, které ještě neznám, chci si zajít na sushi… Možná že když si sestavím plán, nějak to tam všechno vměstnám. Možná taky ne. Berme to jako… experiment. Zkusím to. Týden, dva, jestli se to neuchytí, vymyslím něco jiného. Zrovna mě stejně ani nic jiného nenapadá. Připadá mi to jako dobrý nápad. Jen se bojím toho, že lidi nepochopí, když se budu držet plánu místo toho abych dělala něco podle jejich nápadů… Prostě si to s nimi možná trochu zhorším. Ale kdo říkal, že jednou za čas nemůžu vyměnit čtení knížky za posezení s přáteli v čajovně, nebo nějaký hudební fesťák?


Snad najdu nějaký způsob, jak využít všechen čas nějak dobře. Zvlášť když ho mám tak zatraceně málo. Tady totiž platí "Není čas ztrácet čas!" ;) A jak jste na tom z časem vy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pan Tau Pan Tau | 15. listopadu 2013 v 22:50 | Reagovat

Já mám třeba, na rozdíl od mnoha jiných, to štěstí, že mě moje práce baví a naplňuje (snad tě tvůj obor taky baví). Tím pádem už půlku mého dne nepovažuju za promarněnou, a tak se líp vyrovnávám s výčitkami z té lenosti, která mě tak často přepadá v druhé části dne. Nicméně tě chápu. Toužíš naplnit svůj volný čas něčím více...no, naplňujícím. Já bych se zase chtěl věnovat více sebezdokonalování.
Docela by mě zajímalo, jak ti tvůj experiment vyšel. Člověk věnující se věcem jako ty, mi nepřipadne, že by si svůj život mohl dopředu plánovat. Nicméně obdivuju, že i při takovém minimu volného času, se alespoň pokoušíš o změnu. A i kdyby ti to teď nevyšlo, tak nezoufej, život snad neni zase tak krátký, jak rádi tvrdí a já věřím, že holka jako ty si to jednou všechno dosyta vynahradí...

2 lifeisfight lifeisfight | 16. listopadu 2013 v 0:35 | Reagovat

[1]: Dal jsi mi motivaci k tomu napsat pokračování... :)

3 Katrin ♥ Katrin ♥ | 16. února 2014 v 10:28 | Reagovat

Ahoj odkud jsi?? :-) :3 Jestli jsi ze Zlína tak to se možná známe.. :P :D ;)

4 lifeisfight lifeisfight | 16. února 2014 v 20:16 | Reagovat

Nedávno jsme se přestěhovali... :) odkud bychom se mohli znát...?

[3]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama